( přípravka, elévové, mladší žákyně )
V sobotu 22.8. jsme odjeli vlakem z Olomouce na soustředění do Ostružné. Děti měly s sebou jen malé baťůžky, zbylá zavazadla nám vezl pan Šnajder větším autem. Po příjezdu na místo jsme si všechny věci odložili do připravené místnosti v chatě U Velryby, která je součástí komplexu Jonas PARK rodiny Jonášových. Součástí byla i plná penze, takže nám odpadla nutnost chystat snídaně a večeře jako v předchozích letech v Městě Albrechtice.
Po obědě jsme vyrazili na kratší procházku na bobovou dráhu do Petříkova. Tam si děti vyzkoušely bobovou dráhu, někteří si koupily i nějaké občerstvení. Cestou zpět na ubytování jsme šli těžší trasou, takže si děti trošku víc mákly. Po návratu následovalo ubytování a vybalení věcí a potom odchod na večeři. Večer měly děti volnou zábavu.
V neděli po vydatné snídani jsme v areálu u chaty hráli diskgolf. Děti byly rozděleny do 3 družstev podle trenérů (Vendy, Luďa, Dušan). Pravidla výběru dětí byla jasná, žádný trenér nesměl mít své vlastní dítě v týmu. Trať byla dlouhá a náročná hlavně na běh a rychlost a také byla měřená na čas. Soutěživost v každém směru dávala náboj po celou dobu hry, kterou jsme hráli až do oběda.
Po obědě jsme se vydali na vlak směr Jeseník, kde jsme měli první trénink v prostorné a krásné hale. Škoda, že takovou nemáme u nás. Na tréninku si děti osvěžily vedení míčku, nahrávky, driblink, střelbu a také samotnou hru. Na to, že někteří od března nedrželi florbalku v ruce, tak to celkem ušlo. Potom jsme šli v Jeseníku na točenou zmrzlinu. Po příjezdu na chatu na nás čekala připravená večeře a někteří si mohli ještě opéct špekáčky. Večer následovala noční stezka odvahy v místním lese, kterou pro naše děti připravili trenéři starší skupinky, pan Přidal a pan Portyš, děkujeme vám. Děti byly nebojácné, ale i tak se některé polekaly, když jsem na ně na konci cesty vybafl! Odcházely ale spokojené a plné dojmů a rovnou do sprch a do hajan.
V pondělí po snídani jsme odjeli na dopolední trénink do haly do Jeseníku. Tam si děti vyzkoušely, jaké je to hrát na velkém hřišti 5+1 za pomoci jednoho trenéra. Děti běhaly a hrály, co jim síly stačily. Po návratu na chatu byl pozdní oběd. Potom jsme se rozhodli jít znovu na bobovou dráhu, protože ta se dětem moc líbila. Po večeři měly děti volnou zábavu, vetšinou venku, než se začalo stmívat a také jak začalo být chladno. Na chatě jsme dětem připravili brambůrky a malou diskotéku.
V úterý po snídani se děti začaly balit na celodenní výlet. Po příjezdu vlakem do Horní Lipové, jsme se vydali na Lesní bar, no kopec to je slušný. Tam se děti občerstvily a také najedly. Paní Jonášová jim na výlet připravila řízek s chlebem a zeleninu. Nakoupily si také nějaké dobroty na cestu a někteří i suvenýry. Trasu jsme nakonec přehodnotili a netrápili děti do dalších drsných kopců. Raději jsme se motali okolo Lipové a spodní cestou jsme šli zpět okolo Ramzové a Petříkova na chatu. Děti ušly celkem 15km a to už je slušná porce. Po návratu na chatu následovala večeře. Po večeři měly děti už zasloužený odpočinek.
Ve středu po snídani trenéři (Venda a Dušan) připravili pro děti hru. Hra spočívala v tom, že měly najít v areálu schované papírky se slovy během 10 minut. Papírků bylo 9 a měly z nich poskládat větu. Družstva dětí byla stejná jakou u diskgolfu. Rychlost hledání papírků nebyla kdoví jaká, asi se projevila únava dětí po předchozí túře. Po obědě následoval poslední odjezd do haly v Jeseníku. Pokračovali jsme v trénování střelby, tam nás tlačí bota. Potom opět hra na velkém hřišti. Bylo vidět jak některé děti pochopily, že mají víc prostoru a tak si zkoušely kličky a také utéct protihráči, ba dokonce i trenérovi.
Po tréninku měly děti čas nakoupit sobě a rodičům něco na památku na náměstí v Jeseníku a některé si koupily výbornou točenou zmrzlinu. Po návratu následovala večeře a celkové zhodnocení soustředění, kde jsme každému dopřáli coca colu a pár brambůrek. Večer byl dlouhý, některé děti už balily věci domů.
Ve čtvrtek po snídani jsme zabalili věci a uklidili chatu. Opět přijel pan Šnajder pro věci dětí a trenérů. Tímto mu moc děkujeme za ochotu při dovozu a odvozu zavazadel.
Potom jsme se šli projít po Ostružné a nakonec jsme došli až k samotným bunkrům. Víc než bunkry se dětem líbili koně, okolo kterých jsme šli tam i zpět. Jako překvapení jsme pro děti nechali připravit na oběd smažený sýr s hranolkami. Toto jídlo paní Jonášová vařila poprvé, takže to byl zážitek i pro ni. Po vydatném obědě následoval odchod na vlak do Olomouce.
Cesta vlakem zpět byl také slušný zážitek. Na trať spadl strom a tak jsme stáli v Hanušovicích na nádraží celou hodinu a vlak, na který jsme se měli připojit v Zábřehu, nám ujel. Po té, co nám o pár metrů ujel v Zábřehu další spoj do Olomouce, jsme museli čekat dál. Do Olomouce jsme nakonec přijeli v 16:30h, takže jen o 1.5h později.
Děti jsme předali, doufám, v pořádku.
Soustředění hodnotím kladně, neměli jsme tentokrát žádné zranění. Musím pochválit děti, byly hodné a poslušné (v rámci svých možností). Něco i potrénovaly a nachodily odhadem tak 35km.
Snad se jim toto soustředění líbilo a doma byly plné dojmů, ale to už my trenéři nevíme.
Velké poděkování patří také rodině Jonášových, dobře se o nás starali a ve všem nám vyšli vstříc, vřele můžu doporučit.
Tak snad zase příště.
Děkuji také trenérům Dušanovi Báťkovi a Vendule Číhalíkové za pomoc při organizaci.
Za celý kolektiv Luděk Ščudla
