V sobotu 24.8. 2019 jsme se vydali se skupinkou mladších elévů, doplněni o 5 starších elévů, na florbalové soustředění do Města Albrechtice. V 13:30 pro nás přijel krásný autobus pomalovaný v barvách SK Prostějov.

Na místě už na nás čekala 1. skupina, které měla soustředění před námi a tímto autobusem se vraceli zpět do Lutína.

Po ubytování v bývalém internátu zemědělské školy, jsme si vyšli prohlédnout město a ochutnali místní točenou zmrzlinu. Procházka pokračovala dále ke koupališti a na vzdálenou vyhlídku nad městem. Po návratu na ubytovnu jsme povečeřeli a kdo chtěl, mohl hrát stolní tenis, nebo jiné hry. Večerka byla ve 22:00.

V neděli ráno proběhla rozcvička, která nebyla povinná. Po snídani jsme šli do tělocvičny na první trénink. Tělocvična byla velmi krásná a splňovala všechny naše požadavky na kvalitní trénink a také nějaké ty hry.

Po tréninku, kdy si děti odpočinuly, jsme měli připravený oběd v restauraci, byl výborný a skvěle se o nás po celou dobu, co jsme tam chodili na obědy, starali.

Po obědě jsme navštívili místní koupaliště, kde byla velmi čistá voda, ale také ledová… Dětem to nevadilo, jezdily na skluzavce do vody a osvěžily se. Cestou na ubytovnu, jsem si dali ještě zmrzlinu. Večer potom proběhl tradičně, večeře, hry, stolní tenis, film na plátně, volná zábava.

V pondělí ráno byla opět rozcvička a snídaně. Potom opět odchod do tělocvičny, zase něco potrénovat. Po té odpočinek a oběd v restauraci, jako každý den.

Po obědě, jsme si pro děti připravili výstup na 3,5km vzdálenou dvojrozhlednu Hraniční vrch. Děti byli rozdělené na dva týmy. Po cestě hledaly zelené fáborky, které značily cestu a žluté, které znamenaly, že okolo je někde schovaný papírek s otázkou. Kdo ho našel první, tak jeho tým měl jako první možnost odpovědět do 30s. Pokud odpověděl špatně, odpovídal druhý tým. Dětem se to moc líbilo a výsledek na vrcholu rozhledny byl nerozhodný.

Jelikož ten den jsem měl svátek, tak si pro mne ostatní trenéři připravili na vrcholu také fáborky a měl jsem něco vždy najít, tímto jim moc děkuji, byl jsem opravdu mile překvapen.

Rozhledna byla krásná a byl z ní nádherný výhled. Návrat byl trošku obtížný, protože nás přepadla místní bouřka. Nějaký kousek jsme běželi a schovali jsme se v nedaleké hospodě. Pro děti, co byli moc mokré, přijela trenérka autem a odvezla je, ostatní šly po svých na ubytovnu. I tak to bylo super.

Jako odměnu po tak náročném výstupu jsme dětem připravili na večeři palačinky s marmeládou a šlehačkou. Sice jsme to smažili 2,5h, ale děti jen mlaskaly. Večer opět hry a pinec.

V úterý už bylo na rozcvičku málo dětí, asi se projevil náročný předchozí den. Po snídani jsme šli do tělocvičny opět něco potrénovat. Po odpočinku následoval oběd. Po obědě následoval trénink, soutěž ve střelbě a také hry v tělocvičně. Po té jsme se přesunuli na venkovní travnaté hřiště, kde byla pro děti připravená bojová hra. Děti byly rozděleny na dva týmy, měly v jedné ruce štít a v druhé míčky, kterými se vybíjely. Jejich úkol byl sebrat vlajku soupeři a nenechat se při tom vybít. Tato hra se jim moc líbila.

Na večeři se podávaly tousty. Večer opět volná zábava a oblíbený pinec s trenéry.

Ve středu snídaně, potom odchod do tělocvičny, kde děti hlavně hrály florbal. Po obědě jsme si pro děti připravili výlet vlakem do nedaleké Třemešné a odtud opět vlakem do Osoblahy. Nebyl to obyčejný vlak, ale úzkokolejka. V Osoblaze jsem šli na místní koupaliště kde byla teplá voda. Děti se vyřádily v teplé vodě a některé si koupily zmrzlinu nebo křupky v místním bufetu. Návrat opět úzkokolejkou a vlakem. Po návratu na ubytovnu chtěly děti hrát opět bojovou hru, tak jsme jim jejich přání splnili.

Během hry jsme čekali až nám dovezou večeři. Objednali jsme dětem za odměnu každému půl šunkové pizzy.

Večer jsme dětem trošku prodloužili a skoro všichni hráli s trenéry pinec. No popravdě jsme nějak zapomněli na čas a najednou bylo 23:45 a my pořád hráli kolotoč. Potom už opravdu šly spát.

Ve čtvrtek jsme nechali děti po tak náročném večeru trošku déle spát. Po snídani jsme začali balit a uklízet. Předali jsme dětem odměny a také vlastnoručně pomalovaná trička, aby měly památku na soustředění.

Oběd byl slavnostní, smažený řízek a hranolky.

Po obědě děti koupily rodičům nějaké dárky na památku. Po naložení zavazadel do auta, pro které přijel obětavý tatínek, jsme se odebrali na vlak, který nás odvezl do Olomouce. Tady už na děti čekali rodiče.

Myslím si, že se soustředění podařilo, děti byly moc hodné a doufám, že se jim to líbilo.

Takže příště zase, budeme se těšit.
Děkuji všem co pomohli s organizací soustředění.

Za celý kolektiv

Luděk Ščudla – trenér elévů

[ngg src=“galleries“ ids=“11″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]