V neděli 20.3.2022 měly svůj turnaj také mladší žákyně.
Už v týdnu bylo jasné, že budeme mít obrovské problémy poskládat sestavu. Některé holky vyřadil Covid, některé onemocněly a další vyřadily rodinné důvody. Je potřeba pochopit, že holek není zase tolik, abychom dokázaly tak velký výpadek dětí nahradit. Termíny turnajů rodiče ví několik měsíců dopředu a je potřeba si prostě na to udělat čas. Je to určitá povinnost, která by měla mít přednost. Chápu ale, že někdy je to těžké.
Ráno v den turnaje nám odpadla další hráčka Adélka, protože měla horečku. Na turnaj jsme nakonec odjížděli v hodně slátané sestavě. Jedna hráčka byla zaregistrovaná v pátek, aby s námi mohla jet a doplnit nás. Také s námi jela Ivetka, která patří do kategorie přípravky a hrála v sobotu za elévy. Dále jela na turnaj Verča a Anička, které taky hrály v sobotu za elévy. Takže také celkem i unavené družstvo. Holkám za jejich účast děkuji, je vidět obětavost pro tým.
První zápas proti Přerovu ale ukázal, že i takto poskládané družstvo má svou kvalitu a hned od začátku šly holky do všeho naplno. V zápase jsme byli jednoznačně lepší po všech stránkách. Dokonce dala branku naše nejmladší hráčka Ivetka a také naše staronová hráčka Nikča. Zápas jsme vyhrály 6:1.
V dalším zápase proti Letce si holky s chutí zastřílely. Soupeř tentokrát na naše holky vůbec nestačil. Dívky makaly, střílely a některé naše akce byly velmi pohledné. I hra dozadu byla výborná, podtržená skvělým výkonem brankářky Elišky. Každá z holek si dala aspoň jeden gól, tím byl náš úkol splněn. Utkání jsme vyhráli 11:2.
Zápasy šly v rychlém sledu a hned jsme hrály další utkání proti Vítkovicím. Tady jsem dívky upozornil, že tento soupeř dneska vypadá hodně dobře a nebude to lehké. A měl jsem pravdu. Vítkovice byly ve všem lepší. Měly lepší pohyb na hřišti, přesnější přihrávky a hlavně přesnou mušku. Našim děvčatům se nedařilo a také jim viditelně začaly docházet síly. Dokonce si Zuzka dala i vlastní gól, tak moc chtěla gólu zabránit, až si ho srazila do vlastní brány. Bohužel v tomto utkání jsme žádnou branku nedali a prohráli jsme zaslouženě 10:0.
V dalším zápase jsme nastoupili proti Kopřivnici. Na holkách už byla vidět obrovská únava. Anička byla očividně nemocná a unavená, Kiki měla dosekané prsty a Nikča puchýře na nohách. Přesto se holky rvaly jako lvice, i když jim to zrovna v zápase moc nešlo. Sice jsme pořád vedli, ale do ideálního výkonu to mělo daleko. Jako by to holkám stačilo, soupeř nehrál zrovna dobře, měl jen pár střel, které zrovna vyšly. Dále Kopřivnice hrála dost tvrdě a Kiki po jednom takovém zákroku zůstala viset na mantinelu a já ji musel sundat. Odneslo to naražené bříško. Nakonec jsme celé utkání vyhráli 5:4.
Do poslední zápasu proti Ostravě jsme šli s tím, že je jedno, jak dopadne, hlavně ať se nikomu nic nestane. Tady musím vyzdvihnout celý tým. Od začátku holky do zápasu daly vše a záhy jsme vedli. Soupeře jsme přehrávali úplně ve všem. A to byl soupeř v plné sestavě. Jejich nejlepší hráčka neudělala vůbec nic, Verča a Nikča ji úplně vymazaly. Nikča v tomto zápase předvedla neskutečné věci, vše jí vyšlo a zakončení do prázdné brány bylo luxusní. I další holky se nenechaly zahanbit. Kiki dala dvě krásné branky, jednu hned z buly po gólu, co nám soupeř dal a další po své krásné akci přímo do šibenice. Gól dala taky Ivetka, Verča, Zuzka a i Anička, která už hrála nejspíš s teplotou. Musím pochválit i naši brankářku Elišku, která pokryla mnoho střel soupeře a je super, že holky podpořila výborným výkonem v bráně. Nakonec jsme vyhráli 9:3 a Ostravu tak opět porazili.
V turnaji jsme skončili na překrásném druhém místě. Holkám děkuji za krásný zážitek a gratuluji jim k výkonu, který předvedly. Holky dostaly netradiční medaile a odměnu od trenéra.
Co mě ale velmi mrzí a dlouho to ve mně ještě bude, je to, že Anička nakonec měla doma horečku a tak neodjela na školu v přírodě, na kterou se hodně těšila. Chtěla holkám pomoct a hrála na úkor svého zdraví. Za to jí moc děkuji a obdivuji. A myslím si, že holky také.
Za celý kolektiv
Luděk Ščudla – trenér mladších žákyň a elévů.
